Firma Krysztalowy Swiat® úzce spolupracuje se solným dolem ve Veličce, z muzeem solných žup a také sanatoriem v dole. Věda a zkušenosti pokolení se staly výchozím bodem našich specialistů při výrobě solných desek, solných panelů stavbě krystalových solných komnat, solných komor a solných jeskyní a také aranžmá interiérů solí.

Počátky solného dolu ve Veličce - jednoho z nejproslulejších dolů na světě sahají až do středověku. Nejstarší dokument zachovaný do naší doby je privilegium krále Kazimierza Odnowiciela z roku 1044 nazívající veličské "magnum sal alias Wieliczka".

Od středověku sůl určovala základy Polské ekonomiky a hospodářství a ve starodávných časech byla i na území Polska platidle v podobě solných kamenů čímž nahrazoval kovové platidla. V prvopočátcích se sůl získávala tzv. "metodou vaření" na principu odpařování vody. Počátky dobývání kamenné soli na území Polska nejsou známy, nejpravděpodobněji při hloubení solankové studny narazili na solné podloží, které pak těžili za pomocí primitivních nástrojů.

Sůl se stala mocným nástrojem vládců. Již v 17.století dávají župy více než 30% všech zisků do pokladny státu. Župy podporují královský dvůr oplátkou za podporu královských hradů střežících obchodní cesty. Velmi vděčí soli Královská akademie ( později Jagelonská universita ). Její zakladatel král Kazimierz Wielki financoval celou novou školu ze zisků žup a pozdější vládci a polští velmožové.

Kazimierz Wielki v roce 1368 popsal zásady činnosti solných dolů zaručujíc platnost ústavou známý jako Statut Kazimierza. Tento dokument popisuje práva a povinnosti jednotlivých úředníků i různých pracovních skupin, zásady zúčtování produkce do pokladny státu, určuje mzdy a ceny soli pro odbyt. Hlavním nástrojem královské kontroly žup byly speciální povolané komise, které kontrolovali stav podzemních ložisek, župních staveb, pravidelnost plateb do pokladny a vydávali doporučení a ukazatele ve formě závazných pokynů. V 18.století se důl Velička stane jedním z největších Podniků tehdejší Evropy. Kromě zaměstnanců spojených přímo s produkcí a administrativou zaměstnával také tesaře, bednáře, kováře, formany, stájné atd.

Ve druhé polovině 15.století zisky z župy, pomohli obnově a přestavbě královského hradu na Wawelu. V té době rovněž započalo prohlubování dolu a hledání objemnějších ložisek soli a zavádění nových metod těžby. Královské hospodářství v Krakovských župách skončilo v době prvního rozpadu Polska v roce 1722. Časy Rakouska se zapsaly v dějinách dolu nejen změnami v oblasti organizačně-administrativní, ale také zaváděním nových metod dobývání soli. Dlouhá doba Rakouské vlády měla samozřejmě vliv na technický stav dolu a přinesla stabilizaci .V té době začíná výstavba města Velička. U dolu byla zprovozněna elektrárna a město bylo spojeno koleji s Krakovem. Rovněž zmechanizováno důlní práce. Ruční větráky nahrazeno pneumatickými, zprovozněno solný mlýn a také parní výtah. Rovněž byli zřízeny strojní opravny a stolárny pracující pro důl. V roce 1912 byl na povrchu zprovozněn nový zmechanizovaný solivar, který s malými úpravami produkuje sůl dodnes.

Období mezi válkami bylo pro důl obdobím stabilizace, nástupem dalšího rozvoje a výstavby dolu jako výrobního podniku, ale také rozvoj turistických a léčebných funkcí. Mimořádnou pozornost zasluhují léčebné vlastnosti soli které objevili již humanisté v 16.století. Tvrdili že sůl smíchaná s jinými substancemi léčí uštknutí hadem, ekzém, vředy, angínu, dnu a spoustu dalších nemocí. Rozvoj balneoterapie v 19.století souvisí rovněž z Veličkou, kde již od roku 1826 započali s léčebnými solankovými koupelemi. Začalo to také díky důlnímu lékaři, Feliksowy Boczkowskiemu, v roce 1839 lázně léčí až 36 druhů nemocí, od kataru po neplodnost a od hysterie po "oslabení z nešťastné lásky". Léčba solankovými koupelemi upadla po smrti dr. Boczkowskigo v roce 1855. Obnovení léčby začalo rokem 1958 z iniciativy prof. Mierczyslawa Skulimowskiego ( zakladatele podzemního sanatoria ) na základě specifického mikroklimatu podzemních šachet léčících hlavně průduškové astma, záněty průdušek a alergický katar. Po období hitlerovské okupace, která se zapsala do historie dolu zvýšenou těžbou a také pokusem Němců vyrábět pod zemí součástky pro potřebu zbrojního průmyslu, nastaly pro důl obtížné časy. Přiblížení centrální těžební oblasti k původním dílům zapříčinilo ohrožení rovnováhy horniny a značně přispělo k destrukci turistické trasy. Tyto bezmyšlenkovité činy budou ještě dlouhou dobu zátěží na zachování substance podzemí. Teprve z koncem 50. let byly vzhledem k alarmujícímu stavu částí komor turistické trasy, započaty první zabezpečovací práce. Nejprve z fondů ministerstva kultury a později rozhodnutím rady ministrů z fondu ochrany památky dolu ve Veličce.

Doporučení pro firmu "Krysztalovy Swiat®" od muzea Krakovských Žup Velička